Maďarská republika rad, Bavorská republika rad a Slovenská republika rad

Maďarská komuna byla státem diktatury proletariátu trvajícím přes čtyři měsíce do srpna téhož roku na území Maďarska a jižní resp. východní části Slovenska

Již 9 měsíců před vyhlášením Maďarské komuny, došlo v červnu 1918 k velké stávce dělníků železničních dílen v Budapešti, která byla krvavě potlačena střelbou. Dne 30. října 1918 proběhla v Budapešti tzv. Astrová revoluce a o den později byl předsedou nové vlády zvolen hrabě Mihály Károlyi (1875 – 1955) - první a jediný prezident tzv. První Maďarské republiky, prvního státního útvaru na území novodobého Maďarska. Ještě téhož dne v Budapešti rozvášněný dav ubil k smrti nenáviděného bývalého ministerského předsedu Zalitavska a osobního důvěrníka císaře Františka Josefa I., premiéra a hraběte Istvána Tiszu. Po založení Německé republiky a Rakouské republiky vyhlásili i Maďaři dne 16. listopdu 1918 Magyar Népköztársaság, Maďarskou lidovou republiku. Nová maďarská vláda, jež se sama paradoxně nazvala lidovou, ač neměla s lidem pranic společného, nejprve v obavách vyčkávala a bedlivě pozorovala tehdejší turbulentní vývoj v Evropě, kde jeden po druhém vybuchovaly a praskaly pokusy proletářských revolt. Tento státní útvar – řekněme Maďarská lidová republika – však nebyl republikou lidovou řízenou na principech lidové demokracie, jak byl po konci II. světové války důvěrně znám obyvatelům v Rudou armádou osvobozených zemích střední a východní Evropy a otěže státní moci v rukou pochopitelně neměla ani maďarská dělnická třída ani rolnictvo či snad jejich předvoj komunistiká strana.

ČTYŘI DNY PO ZALOŽENÍ PRVNÍ MAĎARSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY USTAVILO LEVÉ KŘÍDLO SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE DNE 20. listopadu 1918KOMUNISTICKOU STRANU MAĎARSKA, jež získávala mnoho stoupenců především mezi dělníky, nezaměstnanými a vojáky. Pod vlivem nekrvavého avšak zcela epochálního triumfu Velkého října v Rusku došlo i v Maďarsku k revoluční situaci, jejímž vyústěním byl zánik zmíněné Maďarské „lidové“ republiky a vyhlášení Maďarské republiky rad první jarní den roku 1919.  Maďarská republika rad resp. Maďarská sovětská republika či MAĎARSRKÁ KOMUNA BYLA STÁTEMDITATURY PROLETARIÁTU TRVAJÍCÍM PŘES ČTYŘI MĚSÍCE DO SRPNA TÉHOŽ ROKU NA ÚZEMÍ MAĎARSKA A JIŽNÍ resp. VÝCHODNÍ ČÁSTI SLOVENSKA.

Slovenská republika rad byla státem diktatury proletariátu na značné části území východního a jižního Slovenska od 16. června do 7. července 1919, vzniklý pod vlivem Maďarské republiky rad v době vzestupné revoluční vlny po VŘSR a 1. světové válce.

V průběhu intervenční války proti Maďarské republice rad, jíž se zúčastnila i československá armáda, přešla maďarská Rudá armáda do protiútoku a podařilo se jí přechodně obsadit část východního a jižního Slovenska, kde pod její záštitou a po vzoru Maďarské republiky rad převzal moc místní revoluční proletariát.

Dne 16. června 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad, vytvořeny její ústřední orgány, jimiž byly Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní rada (vláda) v čele s českým revolucionářem Antonínem Janouškem.

Revoluční vláda vydala výnos o zespolečenštění výrobních prostředků a znárodnění továren nad 20 zaměstnanců, velkostatkářů a peněžních ústavů, vypracovala plán na vytvoření nových výrobních vztahů v zemědělství, zastavila činnost buržoazních soudů a nahradila je revolučními tribunály, zestátnila školy, zřídila slovenskou Rudou armádu a bezpečnostní sbor Rudá stráž. Pro krátkou dobu trvání Slovenské republiky rad se ovšem revoluční opatření nemohla rozvinout.

Existence Slovenské republiky rad byla těsně spjata s osudem Maďarské republiky rad a po ústupu maďarské Rudé armády ze Slovenska přešla slovenská revoluční vláda a jednotky slovenské Rudé armády na maďarské území.

Slovenská republika rad přestala fakticky existovat a oblasti, již dosud kontrolovala, byly 7. července 1919 obsazeny československým vojskem. USTAVENÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY RAD BYLO PRVNÍM POKUSEM O VYTVOŘENÍ STÁTU DIKTATURY PROLETARIÁTU NA ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKAa posílilo revoluční tendence v masách československého proletariátu a ovlivnilo diferenciační proces, probíhající tehdy v řadách České sociálnědemokratické strany.

Střelbou a bodáky z jatek I. světové války se navrátivší soldatesky freikorpsu byla rovněž krvavě potlačena republika rad v Bavorsku, jejíž předáci v Mnichově a dalších bavorských městech dočasně převzali moc. Vláda Bavorské republiky rad pracovala od dubna do začátku května v roce 1919, přičemž samotná Bavorská radová republika ideově přímo navazovala na výsledky německé listopadové revoluce roku 1918 v Berlíně i na vzpoury rudých námořníků v Hamburku a Kielu. Německá revoluce, alespoň v Berlíně, skončila zákeřnou a zbabělou vraždou předáků Spartakova svazu Karla Liebknechta a Rosy Luxemburgové. Stalo se tak z vůle sociálně demokratického prezidenta

Fridricha Eberta, premiéra Filipa Scheidemanna a ministra obrany Gustava Noskeho, kdy bylo v lednu 1919 na ulicích a náměstích Berlína povražděno vojáky několik stovek nejradikálnějších dělníků. Vojákům se bohužel podařilo zajmout také revolucionáře Karla Liebknechta i Rosu Luxemburgovou. Vláda velmi dobře věděla, jaké nebezpečí by pro ni jistě představovali, pokud by byli zůstali na živu. Rozhodla se je proto po několikahodinovém výslechu spojeném s mučením chladnokrevně zavraždit. Stalo se tak 15. ledna 1919. Od té chvíle se sociálnědemokratická politika stala synonymem zrady revoluce.

Pokud jde o vládu Bavorské republiky rad, ta byla tvořena koalicí socialistických stran USPD (Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa) se Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) i některými dalšími pokrokovými levicovými subjekty a v čele revolučního státního útvaru typu komuny stál Kurt Eisner. Po jeho zavraždění jako vůdce radové republiky v únoru roku 1919 se situace v Bavorsku rychle zradikalizovala, zatímco v ostatním Německu již získávala převahu kontrarevoluce. Bavorská republika rad byla vyhlášena dne 7. dubna 1919 pod vlivem Maďarské republiky rad. V Mnichově byla vytvořena Ústřední rada se zastoupením USPD, SPD, Bavorského rolnického svazu, anarchistů a představitelů inteligence. Komunistická strana Německa (KPD) odmítla účast pro celkovou nepříznivou politickou situaci v Německu. Ve dnech 12. - 13. dubna 1919 se však právě komunisté postavili do čela boje za udržení bavorské sovětské moci a výrazně tak přispěli k znovuustavení Bavorské republiky rad dne 13. dubna 1919 v čele Eugenem Leviné. BAVORSKÁ REPUBLIKA RAD PROVEDLA ZNÁRODNĚNÍ BANK A VELKÝCH PODNIKŮ a dne 16. dubna 1919 VYTVOŘILA RUDOU ARMÁDU. Po obranných bojích proti válkou zdivočelné soldatesce oddílů  reichswehru a freikorpsu dne 4. května 1919 kapitulovala, Eugenem Leviné a další vůdci byli uvězněni a popraveni. Bavorská republika rad trvala od dubna do května roku 1919 a ztělesňovala revoluční pokus německé dělnické třídy ovlivněné epochálním rozmetáním starých feudálně-buržoazních pořádků ruským velkým říjnem a ideovou silou Leninova genia o ustavení vlády proletariátu v zemi.Radová revoluční vláda Bavorska bezodkladně provedla znárodnění bank i průmyslu a neprodleně vytvořila Rudou armádu včetně Rudé gardy. Po hrdinných bojích bavorských vojáků revoluce byla bavorská ozbrojená pěst proletariátu krvavě potlačena říšskými vojsky a zdivočelou soldateskou freikorpsu.